Setkání čtvrté, pokus o opakování toho třetího

Následujícího dne, 20. ledna, bylo od rána pěkné počasí a já jsem se těšil, že večer budou dobré podmínky. Náš stan zůstal stát na místě, neboť jsme měli v plánu podniknout výlet do okolí a při té příležitosti nalézt cestu, která nás měla zavést do oblasti Altos de Lircay, kde jsme to již znali. Bohužel cestu se nám přes veškeré úsilí nepodařilo najít, proto jsme se rozhodli, že se dalšího dne vrátíme zpět stejnou cestou, kterou jsme na planinu Bolsón přišli. Bod, kam jsme se potřebovali v Altos de Lircay dostat, byl totiž podle GPS vzdálen 13 kilometrů vzdušnou čarou, což je v komplikovaném a nepřehledném horském terénu docela hodně. Zvláště nám nebylo jasné, jak překonat vysoký hřeben, který byl navíc od nás oddělen poměrně hlubokou strží. Odpoledne se začalo počasí kazit. Objevila se vysoká oblačnost a na jihozápadním obzoru se táhl pruh souvislé oblačnosti. Bylo mi jasné, že vyhlídky na úspěšné opakování včerejšího fotografování komety jsou dost malé. Přesto jsem před osmou hodinou večer vyrazil na stejnou horu. Tentokrát byl výstup orientačně velmi jednoduchý. Stoupal jsem za dobré viditelnosti a cestu jsem si mohl dobře zapamatovat. Zázrak se ale nekonal a fotografování komety dopadlo tak, jak se dalo čekat. I když vysoká oblačnost po západu Slunce na nějakou dobu zcela zmizela a bylo skoro jasno, nad obzorem byla stále souvislá vrstva mraků. Sahala sice jen tak deset až patnáct stupňů nad obzor, ale to bylo dost vysoko na to, aby větší část komety zakryla. Občas bylo vidět jen horní část prachového ohonu komety, který vyčníval z mraků. Pořídil jsem řadu snímků, z nichž některé jsou docela sugestivní. Když nebyla kometa již vůbec vidět fotografoval jsem aspoň Velké Magellanovo mračno. Čekal jsem dlouho, zda mraky neodejdou, ale když přišla kolem 22:30 znovu vysoká oblačnost a začalo se celkově zatahovat, vzdal jsem to. Návrat v noci byl tentokrát bez komplikací a stan jsem nalezl, aniž bych zapnul GPS. Poté, co jsem si obrázky ve stanu prohlédl, jsem nakonec nelitoval, že jsem na tu horu znovu vylezl.

Ráno bylo úplně zataženo. Ještě téhož dne jsme se se ženou vrátili do města Talca a večer odjeli autobusem daleko na jih do města Osorno. Odtud jsme měli namířeno do argentinského národního parku Nahuel Huapi. Bylo mi jasné, že další schůzka s kometou může být až za několik dní a že podmínky se zhoršují. Kometa slábne, začíná svítit Měsíc, který do té doby vůbec nerušil a v Patagonii, kam míříme, je obecně dost špatně počasí. Věřil jsem však, že chilská setkání s kometou budou mít argentinské pokračování.