Na zatmění Měsíce 16. května jsem se hodně těšil. Od roku 1997 jsem žádné zatmění Měsíce neviděl. Obě lednová zatmění 2000 a 2001 jsem propásl, neboť jsem vždy shodou okolností právě v době zatmění seděl v letadle nad jinou částí zeměkoule, než kde byla zatmění vidět.

Za pozorovací stanoviště jsem si letos vybral své oblíbené místo na kopci Stanovisko nedaleko od silnice Všechovice – Unín asi 25 km od Brna. Důležité bylo především to, že je odtud dobrý výhled na západní obzor. Rozhodl jsem se, že budu fotografovat Minoltou X700 v ohnisku mého dalekohledu GS 300, 10.8/1000 mm. Dvě věci mne však znervózňovaly – vibrace montáže způsobované sklopením zrcadla fotoaparátu a nebezpečí orosení objektivu. Nakonec jsem vymyslel poněkud bizarní řešení, které překvapivě vyřešilo oba problémy současně. Na objektiv dalekohledu jsem dal kryt a přes dalekohled i s montáží a fotoaparátem jsem přehodil deku. Jen na krátkou dobu expozice jsem poodhrnul deku z objektivu a sundal kryt. Ihned po expozici jsem vše vrátil do původního stavu. Deka se navíc ukázala jako výborný tlumič vibrací. Toto technické řešení ve stylu Járy Cimrmana si můžete prohlédnout na obrázku.

Polostínové zatmění

Polostínové zatmění začalo ve 03:07 LČ. Bylo dokonale jasno, jen v údolí pod námi byla patrná jemná mlha. Začátek zatmění jsem fotografoval na film Agfa Vista 200. Expozici jsem svěřil automatice Minolty v režimu priorita clony. Pro jistotu jsem pořizoval snímky s různými korekcemi v rozsahu -2 až +1 EV. Byl jsem si vědom, že polostínové zatmění je velice subtilní a k jeho zobrazení bude nutné velice přesně kalibrovat snímky při scannování a následném počítačovém zpracování. Snímek pořízený těsně před začátkem zatmění jsem použil pro definování bílé barvy Měsíce. Tím jsem určil potřebné křivky pro jednotlivé barevné složky filmu. Pro další snímky jsem již ponechal vyvážení bílé neměnné, aby byly dobře patrné barevné změny. Když jsem jednotlivé snímky polostínového zatmění naskládal vedle sebe (první snímek je pořízen v 03:10, poslední v 04:00), výsledek mne okouzlil.

Na snímcích je dobře vidět přicházející polostín a jeho načervenalá barva. Navíc se barva Měsíce postupně posouvá do hnědé, resp. oranžové, protože Měsíc klesá k obzoru a zemská atmosféra odfiltrovává stále více modré barvy. Polostínové zatměné skončilo v 04:03 LČ. V ten čas se zemský stín dotkl levého okraje Měsíce.

Částečné zatmění

Chvíli po začátku částečného zatmění začalo být zřejmé, že se jedná o velmi tmavé zatmění. Část Měsíce ležící ve stínu totiž téměř přestala být vidět. Přešel jsem tedy na citlivější film Kodak Supra 400 a opět pořizoval snímky s různými expozicemi. Vzpomněl jsem si na techniky skládání více obrázků, které používám pro zpracování obrázku sluneční korony při úplném zatmění Slunce. To mi nakonec přece jen umožnilo vytvořit obrázky blízké vjemu lidského oka. Jeden z nich si můžete prohlédnout. Byl pořízen v 04:30 LČ.

Na dalších snímcích se již výrazně začalo projevovat svítání. Byly pořízeny v 04:40 a 04:45 LČ.

Poslední snímky pořízené asi 10 minut před začátkem úplného zatmění, které začalo v 05:14 LČjiž jen ukazují modrou denní oblohu, na které lze tušit náznak Měsíce. Ze všech pořízených snímků jsem nakonec sestavil animaci. Animace začíná v 03:05 a končí v 05:00 LČ, odstupy mezi snímky jsou 5 minut. Animace je ve formátu MNG.

Miloslav Druckmüller