Ke k-bitovému rámci generuje vysílač n-bitovou posloupnost (kontrolní posloupnost rámce FCS) tak, aby celých k+n bitů (FCS se připojí za původní rámec a přenáší se k+n bitová posloupnost) bylo beze zbytku dělitelných stanoveným číslem (nenulový zbytek je indikace chyby).
Generování FCS jakožto i kontrola na přijímací straně se obvykle provádí hardwarově.

M		původní k-bitová zpráva
P		určený n+1 bitový dělitel
R		kontrolní posloupnost rámce (FCS)
T		skutečně vysílaná posloupnost (včetně zabezpečení)

M i P jsou posloupnosti bitů, na každý bit se nahlíží jako na koeficient polynomu proměnné x.

Např.: pro zprávu M=11001001 bude polynom

M(x) = x ⁷ + x ⁶ + x ³ + x ⁰

P(x) = x ³ + x ² + x ⁰

Pracuje se s bity, proto koeficienty polynomu mohou nabývat jen hodnoty 0 nebo 1. Používá se aritmetika modulo 2 (sčítání se provádí jako XOR, odečítání rovněž, přenos ani výpůjčka neexistuje).


sčítání:

0 + 0 = 0 0 + 1 = 1 1 + 0 = 1 1 + 1 = 0

násobení:

0 . 0 = 0 0 . 1 = 0 1 . 0 = 0 1 . 1 = 1

2 ⁿM / P = Q + R / P

11001001000 : 1101 = 10010010, zbytek = 010
(račte si přepočítat)

T = 2 ⁿM +R ,

11001001 . 1000 + 010 = 11001001010

Pro Ethernet je podle IEEE 802 předepsáno používání polynomu:

100000100110000010001110110110111 , tj.

x ³² + x ²⁶ + x ²³ + x ²² + x ¹⁶ + x ¹² + x ¹¹ + x ¹⁰ + x ⁸ + x ⁷ + x ⁵ + x ⁴ + x ² + x + 1

Lze dokázat, že pomocí CRC se detekují:

• všechny jednobitové chyby
• všechny dvoubitové chyby, pokud má P alespoň 3 členy
• všechny liché počty chyb, pokud P obsahuje člen x + 1
• všechny dávkové chyby kratší než délka FCS
• většina delších dávkových chyb (např. CRC CCITT detekuje 99,997% 17-tibitových chyb a 99,998%  18-tibitových chyb)